Odežeňte traumata z dětství! Jak? Poradí Jana Naděžda

Mnozí z nás si v sobě nesou určité trauma. Jde o negativní situace, které jsme kdysi prožili a ony se přitom neměly možnost vyčistit. Projevuje se to tím, že se u nás náhle a bez varování objeví špatné emoce – smutek, strach, obavy, úzkost, žárlivost… Je třeba, abychom je rozpustili a pomohli je nechat odejít. Podle vědmy Jany Naděje to zase není až tak složité, stačí si prý promluvit se svým „vnitřním dítětem“…

Tento článek byl uveřejněn v magazínu AHA! pro ženy.

Co je to „vnitřní dítě“

Můžeme tak mluvit o naší duši, která nebyla správně hýčkaná v období dětství a dospívání. Její bolest se pak objevuje v různých podobách v našich dospělých životech a může nám tak komplikovat vztahy, zdravotní stav včetně formování postavy, bořit pracovní záměry, partnerské svazky, vytvářet neklid, nervozitu a nepochopení sama sebe i jiných. Je totiž třeba si uvědomit, že vše negativní vychází z nepochopení.

Mám ho využít?

Odpovězte upřímně na tyto otázky, je-li vaše odpověď taková, jak je uvedeno a shod je více, nesete v sobě trauma z dětství. V tom případě byste si se svým vnitřním dítětem měli promluvit.

1. Nejste si jisti, co vlastně chcete? Vaše odpověď – Ne
2. Důvěřujete příliš jiným a ne sobě? Vaše odpověď – Ano
3. Nedůvěřujete druhým? Musíte mít nad vším kontrolu? Vaše odpověď – Ano
4. Bojíte se, že vás blízcí lidé opustí? Bojíte se být sami? Vaše odpověď – Ano
5. Pochybujete o tom, že jste reagovali správně? Vaše odpověď – Ano
6. Cítíte výčitky svědomí, když odpovíte NE? Vaše odpověď – Ano
7. Těžko se vyznáte ve vlastních pocitech? Neumíte je pojmenovat? Vaše odpověď – Ne, nevyznám se.
8. Jste v partnerství žárliví? Lpíte na lásce od partnera? Vaše odpověď – Ano, jsem žárlivá, potřebuji, aby mě někdo miloval.
9. Nejste si jisti, že si vše dobré zasloužíte? Vaše odpověď – Ne, nejsem si jistá, jestli mám právo být šťastná.
10. Cítíte se bezradní? Vaše odpověď – Ano

Musí padnout do oka…

Jak si vytvoříte pro tyto účely svoje vnitřní dítě? Pořiďte si panenku či panáčka, hebkého, měkkého, milého na pohled i hmat. Měl by vám trošku připomínat vás. Očima, úsměvem, vlasy, nebo třeba pihami či oblečením. Musí jít o panenku, která vám na první pohled padne do oka. Pak si ji přizpůsobte k obrazu svému tak, jako byste oblékali své dítě. Jste-li manuálně zručné, můžete si panenku uplést, uháčkovat nebo ušít.